Od početí a porodu přes výchovu a vzdělávání a získávání prvních pracovních zkušeností až po práh dospělosti v prostředí města, vesnice i šlechtických rodů, v rodině, ve škole či sirotčinci, za války i v míru. První velkorysé shrnutí ukazuje, jak se do tématu dětství promítají nejen poznatky o vývoji školství či práva, o dobové stravě, o bydlení, odívání či řemeslném zpracování hraček, ale také psychologické výzkumy traumat nebo bádání o vzniku a vývoji pediatrie jako samostatného lékařského oboru. Dětství má však i svůj „velký dějinný příběh“. Ať už se jedná o dětské sňatky ve středověkých panovnických domech, osvícenské reformy a postupné prosazení právní ochrany dítěte, o oslavu dětství jako naděje lidstva v rané fázi komunistického režimu, nebo naopak obavu z podvratného potenciálu mládí za normalizace, dítě je vždy také téma politické. A ačkoli jde v mnoha těchto případech spíše o jeho zneužití, díky civilizačním posunům od středověku dodnes v dětství přece jen přibývá radostných chvil.
Milena Lenderová (1947) je historička působící v Ústavu historických věd Univerzity Pardubice. Ve své badatelské práci se zaměřuje na dějiny každodennosti 19. století, genderovou historii a dějiny česko-francouzských vztahů. Z více než dvacetileté spolupráce s Pasekou vzešly v posledních letech tituly Dcera národa? Tři životy Zdeňky Havlíčkové (2013) nebo svazek Velkých dějin zemí Koruny české věnovaný tématu Dětství (2021), jehož byla spoluautorkou a editorkou. Kniha Vše pro dítě (s M. Halířovou a T. Jiránkem, Paseka 2015) získala cenu Magnesia Litera v kategorii literatura faktu.